Zjednodušeně můžeme říct, že se káva pěstuje na všech kontinentech. Dozrávání však na různých kontinentech nastává v rozdílnou dobu. Zelená káva při správném skladování, vydrží v dobré kvalitě i několik let. Je třeba však upozornit, že některá káva vydrží jen 6 až 12 měsíců. Poté částečně ztrácí aciditu. Tato káva se potom podle italských expertů dá používat na espressa.
Čerstvě upražená káva produkuje plyn CO2, a proto by neměla být balena do uzavřeného sáčku či kontejneru. Káva se nejčastěji nechá odstát (případně se pomele), a poté se zabalí. Nutno zde dodat, že by se měla začít pít až po 2–3 dnech, teda po ustálení chemických reakcí v upraženém zrnu.
Naše společnost používá revoluční balící systém vynalezený italským inženýrem L. Goglio, který zabraňuje vpouštění vzduchu do sáčku a umožňuje vypouštění zmíněného CO2. Pokud by oxid uhličitý neměl kudy „uniknout“, nastala by exploze sáčku.
Tradiční kontrola pražení spočívá v kombinaci zraku, sluchu a čichu. Při vizuální kontrole se porovnává vzorek upražené kávy, při pozorování sluchem zjišťujeme hlasitost praskajících zrn. V dnešní době však používáme moderní elektronické zařízení, které monitoruje teplotu vzduchu a povrchovou teplotu zrn.
V počátku pražení můžeme zpozorovat snížení teploty v pražícím bubnu. A to hlavně proto, že po vpuštění zrn do pražícího bubnu, jejich průměrná 12% vlhkost částečně zchladí buben, a poté začíná endotermická reakce, následovaná tepelným rozkladem, endotermickou reakcí a praskáním.
Celý proces pražení trvá 10 až 18 minut. Vše závisí, do jakého stupně budeme pražit, a také jaká zrna použijeme. Jako první si nachystáme 2 až 2,5 kg zelené kávy na pražení.
Pražící stroj nahřejeme na teplotu mezi 195 až 215. Toto závisí jaká zrna pražíme a jakou mají vlhkost. Optimální je 12%. Pří vyšším procentu měníme pražící styl a než kávu začneme pražit tak ji tzv. sušíme.