káva turek 13. 03. 2017

Co nám na něm tolik vadí?

Velká část konzumentů kávy „na turka“ upřednostňuje již při koupi kávy mleté, vakuově balené varianty kávy. V našem minulém článku jsme se zmínili, jak je to s balením a vhodným skladováním kávy u vás doma, a jak vyčpělá káva musí být, aby mohla být do vakuových balení vůbec balena.

Logicky tak průměrný konzument kávy dostane nekvalitní kávu, o jejímž původu většinou zhola nic neví. Neví také, jaké defekty vykazovaly kávová zrna a o jak velkého „ležáka na skladě“ se jedná. Navíc si ve většině případů pochutnáte na robustě, která má spíše hořkou chuť bez náznaků acidity a ovocných tónů.

Při nákupu zrnkové kávy a následném umletí jste na tom sice lépe, ale klasickým turkem v jeho pravém českém pojetí vše zhatíte.

Jaké jsou nejčastější chyby?

1. Zalévání kávy vroucí vodou. Teplota nad 95°C mleté kávě nesvědčí a ničí cenné vonné oleje a chuť.

2. Louhování kávové sedliny po celou dobu pití kávy – již po čtyřech minutách extrakce však s šálkem kávy přijímáte spoustu tříslovin, kofeinu navíc a dalších látek, které vašemu zdraví neprospívají. Zejména vaše játra a žaludek vám nebudou vděčné. Proto často po „českém turkovi“ pálí žáha. Nemluvě o chuti, která po dlouhé extrakci bude u sebekvalitnější kávy fádní, jednolitá a nudná.

Toto je zcela zřejmý důvod, dlouhá extrakce, proč tuto přípravu nemáme moc rádi, ale víme že patří k naší dlouhé tradici dělání kávy.

Doporučujeme však v zájmu vašeho zdraví kávu scedit po třech, maximálně však čtyřech minutách. Osvědčenou metodou přípravy takto scezené kávy je zejména frenchpress.

Podívejte se také naše užitečné tipy na alternativní metody přípravy kávy.